Kulturní památky
H
rad
Na ledečském panství se v běhu staletí vystřídala řada majitelů, kteří svými záměry postupně upravovali původně raně gotický hrad. První podrobnější zmínka v historických spisech se týká až rodu pánů z Říčan. Následovaly další významné rody – Trčkové z Lípy, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové, Lichtenšteinové a další. V roce 1753 prodal hrad svobodný pán Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii. Záhy potom byl interiér třípatrového velkého paláce ledečského zámku stavebně upraven a za sedmileté války v l. 1756 – 1763 využit na kasárna jezdeckého oddílu. Po r. 1763 Marie Terezie darovala Ledeč Ústavu zchudlých šlechtičen v Praze na Hradčanech. Tomu patřilo panství až do první pozemkové reformy, kdy ho převzal do správy stát. Přímým majetkem státu se stal až v roce 1945. V roce 1951 byl hrad převeden do užívání Československým státním lesům. V současné době je majetkem města Ledeč nad Sázavou a společnosti Aquacomp Hard s.r.o.
Na dnešním vzhledu ledečského zámku zanechal stopy zhoubný požár, který se 8. března 1879 z domu čp. 234 v Pivovarské ulici přenesl na jeho šindelem kryté střechy. Po požáru, který trval několik dní, byl sice zámek opraven, ale úplná obnova dosud dokončena nebyla. Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebné údolí řeky Sázavy. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století.
Židovské památky
Synagoga
Přízemní stavba ve stylu vesnického baroka z poloviny 18. století nahradila požárem zničenou starou synagogu, která byla ve městě od roku 1606. Ani nová stavba se nevyhnula požáru, po němž byla upravena klasicistně. Zachovaly se klenby, štukatérská výzdoba a ženská galerie. Dnes slouží rekonstruovaná synagoga, stojící nedaleko Husova náměstí, v ulici Na Potoce, výstavním a koncertním účelům.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází v západní časti města, v sousedství nového hřbitova. Byl 
založen v roce 1601 a je jedním z nejstarších v Čechách. Pochováno je tu na tisíc občanů židovského vyznání z města a okolí. Po 2. světové válce chátral a obnovy se dočkal až v devadesátých letech minulého století. Hřbitov je cenný po stránce historické i mumělecké. Jsou zde většinou barokní náhrobky, nejstarší z roku 1679 a 1706. Při úpravách zde byly nalezeny náhrobky rodičů Marie Hermannové - Mahlerové (matky Gustava Mahlera).
Kostel sv. Petra a Pavla
Založení kostela sv. Petra a Pavla se datuje na počátku 14. století a první písemné zmínky o něm jsou z r. 1350. Kostel je postaven v gotickém slohu. Evropskou raritou je klenba lodi, která nemá nosný, ale pouze dekorativní charakter. Zhotovili ji ledečtí hrnčíři v 16. století. Mezi klenebními žebry jsou umístěny erby pánů z Ledče.
Mariánské sousoší na Husově náměstí
Na východní straně Husova náměstí stojí 11 metrů vysoké Mariánské sousoší od pardubického sochařa a řezbáře Jakuba Teplého. Sousoší bylo zhotoveno na oslavu mariánského kultu v Čechách. Uprostřed je sloup s oblaky, andílky a sochou Panny Marie. Po stranách můžeme vidět sochy českých patronů svatého Václava, svatého Vojtěcha, svatého Floriana a svatého Jana Nepomuckého. V roce 1988 byla provedena celková restaurace sousoší.
Socha Mistra Jana Husa
Podnět k jejímu vzniku dal místní divadelní spolek Tyl v roce 1921, kdy byl také slavnostně položen základní kámen. Sochu v nadživotní velikosti zhotovil táborský sochař Rudolf Kabeš. Umístěna je na západní straně Husova náměstí.